Květen 2011

Dnes už nestačí být jenom televizí

19. května 2011 v 10:34 | Alex Ruzek, ředitelka televizních kanálů a programu společnosti CET 21 |  Alex Ruzek
O programu TV Nova vždy rozhodoval divák. V nové televizní realitě má ještě větší moc než kdy dřív - už nevolí jenom televizní stanici, kterou chce sledovat, ale vyhledává konkrétní obsah. Jde o zásadní změnu, jež nastala v posledních dvou letech a navždy změnila trh televizního vysílání.

K této změně vedly dvě základní okolnosti. Počet domácností schopných přijímat více než 10 televizních stanic činí v r. 2011 přes 85%, zatímco před 3 lety to bylo méně než 40%. Tato technická změna vedla k přirozené fragmentaci trhu. Diváci dnes také mají možnost sledovat obsah na obrovském množství různých a nových platforem - v kinech, na internetu, v mobilních aplikacích, nebo formou DVD nabízených jako příloha novin v každé trafice. To vše má jasný dopad na tvář dnešního televizního trhu.

Když např. restaurace po celou dobu prodávala pouze hotdogy a náhle jiná začne nabízet i hamburgery, určité procento zákazníků samozřejmě změní svůj výběr. Úspěšný podnik poté musí udělat tři kroky: (1) zvýšit přitažlivost stávající nabídky, (2) nabídku rozšířit a (3) vyvinout nové produkty pro zákazníky dosavadní nabídkou zatím neuspokojené.

Aby televize zvýšily přitažlivost obsahu, musí se snažit mnohem přesněji než dříve předvídat divácký vkus. Je nutné sledovat trendy v zahraničí a především vše několikrát otestovat, ještě než obsah nabídneme tomu nejcennějšímu, co máme - divákovi. Úspěšný provozovatel vysílání si též musí uvědomovat význam rozšiřování nabídky, jak prostřednictvím nových kanálů, tak zpřístupněním obsahu v čase a způsobem, jenž divákovi vyhovuje. A samozřejmě je třeba neustále vyvíjet nové produkty.

Ačkoliv TV Nova má už čtyři kanály a v podstatě nastartovala fragmentaci trhu již v r. 2007 spuštěním Novy Cinemy, chceme v blízké budoucnosti spustit další kanály. Jsme televizním lídrem na trhu on-line služeb, kde nabízíme i největší video portál voyo.cz. Prostřednictvím naší sesterské společnosti MediaPro Pictures jsme lídrem ve vývoji a výrobě obsahu, posledním úspěchem je prodej formátu "Expozitura" do USA a do Ruska.

Dnes už nestačí být "pouhým" provozovatelem televizního vysílání. Úspěch se dnes hodnotí nejenom na základě sledovanosti, ale také dle schopnosti doručit svým divákům atraktivní obsah přes portfolio kanálů a na různých distribučních platformách a efektivně své publikum vytěžit. Všechny zmiňované změny jsou pro diváka maximálním přínosem a povinností úspěšné mediální společnosti je tuto novou televizní realitu následovat.

Opravdu se vám nepříčí regulace obsahu?

12. května 2011 v 15:09 | Pavel Krbec, ředitel internetu TV Nova |  Pavel Krbec
V minulém článku pro Mediář.cz jsem věštil, jak nás v onlinu v následujících letech "semele" umělá inteligence a jak naše soukromí bude pod stále větším tlakem. Většina argumentů, kterými jsem strašil, byla navázána na enormní technologický pokrok spojený s internetovou revolucí. Dnes se zaměřím na jinou hrozbu, s kterou máme v naší zemi dlouholeté zkušenosti - snahu politiků rozhodovat o tom, co smíte a nesmíte vidět.

S malou přestávkou u nás byla cenzura a "regulace obsahu" (tyhle dva termíny se mi prostě pletou) zahnízděná velmi pevně po celou dobu od roku 1938 až do změny režimu v roce 1989. Dokonce ani první republika neměla, co se týče cenzury, úplně čistý štít. Západní demokracie si s regulací obsahu ve srovnání s námi jen pohrávaly, ale i tak "spáchaly" několik excesů, nad kterými dnes zůstává rozum stát. Ve Velké Británii se dařilo brzdit publikaci knihy "Milenec lady Chatterleyové" až do roku 1960! Nakladatelství Penguin Books se o právo publikace muselo nakonec soudit. Dnes je tato knižní klasika, alespoň doufám, dostupná ve všech lépe vybavených středoškolských knihovnách. Tisku se i díky tomuto případu podařilo posunout hranici svobody slova zase o kus dál a dnes tisk ukazuje, že žádného regulátora ke svému fungování nepotřebuje.

Největším novodobým hřištěm pro evropské regulátory je bezesporu televize. Jedním z nejznámějších příkladů televizní cenzury v západní Evropě je italský případ Le Iene z roku 2006. Reportéři tehdy odebrali pod záminkou pudrování pro televizní interview vzorky kožních buněk zhruba padesáti poslancům. Po analýze na stopy drog odhalili reportéři 12 uživatelů marihuany a 4 kokainisty. Když poslanci zjistili, co se chystá, podařilo se jim odvysílání pořadu navždy zablokovat. Není ani divu, že podobné reportéry mají politici všech zemí chuť krotit a držet zkrátka.

Evropská unie regulovala televizní obsah svoji direktivou "Television Without Frontiers" z roku 1989. Nástup internetu, rozšiřování vysokorychlostního připojení a tedy i videoportálů zamotal v roce 2005 evropským legislativcům hlavu. Najednou se začalo zdát, že televizní vysílání dokáže prostřednictvím robustních internetových protokolů šířit skoro každý. GNU revoluce přinesla serverové technologie, které pro šíření videa nepotřebovaly extrémně drahé počáteční softwarové investice. V tu chvíli bylo v Bruselu jasné, že není možné mít "utažené šrouby" pro klasické televizní broadcastery a současně nechat svobodně podnikat online video televize, případně videoportály.

Technologie dnes umožňují, aby se milovník přírodních pořadů s IP kameru za zhruba pět tisíc korun stal sám producentem, programovým ředitelem i broadcasterem celosvětové reality TV o životě poštolek. Stačí namířit kameru na hnízdo poštolky, která žije na jeho balkoně. Programové schéma bude sice hodně omezené, ale svoje diváky si určitě najde. Vysílání reality TV začne v 8.00 videostreamem, který z kamery náš přírodovědec publikuje na webové stránce, a během denní doby do 20.00 bude vysílat přímý přenos z poštolčího hnízda. Pak se světelné podmínky zhorší natolik, že laciná kamera už nic neuvidí, a tak od 20.00 do 22.00 následuje sestřih nejlepších momentů z předchozích dní. Od 22.00 do půlnoci bude následovat předtočený pořad o páření poštolek. Je po desáté, tak tahle ptačí pornografie snad nikoho neurazí...
Stránku na které se výše popsané odehrává, doplní provizním reklamním systémem, aby vydělal na divácích alespoň trochu peněz. Náš přírodovědec tak opravdu vytvořil vlastní komerční televizní kanál šířený prostřednictvím internetu do celého světa.
Aby byla webová stránka poskytující ptačí reality TV ještě lepší, doplní lineární vysílání video archivem těch nejkrásnějších momentů. Něco podobného, kde není hrdinou poštolka, ale orel, najdete třeba zde.

Optimista by čekal, že výše uvedený příklad povede k rozvolnění/zrušení regulace klasických televizí. Regulace sice nikdy nedávala moc smyslu, ale s dnešní konkurencí tisíců neregulovaných online TV stanic/archívů, které svobodně vznikají a zanikají každou hodinu, je snaha politiků ovládat pohyblivé obrázky přinejmenším donquichotovská.

Bruselská odpověď na výše uvedenou situaci skutečně přišla a byla fundamentálně špatná. Náš podnikavý přírodovědec, který chce světu ukázat hnízdění poštolek na balkonu a současně si vydělat něco málo korun, musí pod hrozbou pokuty žádat o televizní licenci!!! Pokud by omezil svojí ptačí reality show pouze na katalog pořadů o poštolkách (stavění hnízda, klubání, krmení, první lety mláďat, atd..) a vynechal lineární vysílání, stejně regulaci neujde.

Brusel totiž přijal směrnici 2007/65/ES dne 11. prosince 2007 a uložil povinnost členským státům EU převzít její obsah do svého právního řádu. Regulace tedy nakonec dopadla i na český online dne 1. června 2010. Od té doby v České republice Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vede evidenci poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, monitoruje obsah těchto služeb a ukládá sankce dle tohoto zákona. Zákon také rozšířil regulaci televizního vysílání na lineární služby - televizní vysílání prostřednictvím broadbandu. Proto musí autor reality TV o poštolkách na internetu žádat o televizní licenci.

Současný prezident republiky Václav Klaus nemá zrovna v lásce nic, co zavání EU diktátorstvím. Cituji pana prezidenta z jeho pražského setkání s "members of the Conference of the Presidents of the European Parliament" z 5. prosince 2008: "You mentioned the European values. The most important value is freedom and democracy. The citizens of the EU member states are concerned about freedom and democracy, above all. But democracy and freedom are losing ground in the EU today. It is necessary to strive for them and fight for them."
Nenechme si utahovat šrouby svobody žádnými, ani bruselskými, politiky. Za pár let může být pozdě. Nejen pro online milovníky poštolek.